V prvním díle jsme spolu s čtenářkou Martinou odhalili, v čem spočívá příprava na umělé oplodnění prostřednictvím IVF. Jakmile je vše dobře připravené a načasované, přistupuje se k další etapě, od které je to už jen krůček k těhotenství.

Umělé oplodnění krok za krokem

  • Odebrání a oplodnění vajíček

Po celkové přípravě dochází k odebrání a kultivaci vajíček, která jsou následně odbornými lékaři zpracována spolu se spermiemi. Pokud je vše v pořádku, spermie se vpraví přímo do vajíčka. Po 24 hodinách odborníci zjisťují, zda skutečně došlo k oplození a pokud ano, nechají embryo kultivovat ještě několik dní mimo tělo ženy a pečlivě jej kontrolují. V případě, že se embryo po celou dobu optimálně vyvíjelo, přichází na řadu embryotransfer, tedy přenesení embrya do dělohy.

Jak jste prožívala odběr vajíček a jak jste se cítila po zákroku?
„Před zákrokem jsem byla opět hodně nervózní, měla jsem strach, abychom měli dost vajíček, aby bylo všechno v pořádku. Zákrok byl pod narkózou, trvalo to opravdu pár minut, během zákroku jsem nic necítila. Po zákroku jsem byla asi dvě hodiny na dospávacím pokoji, kam chodila pravidelně sestra, zda je všechno v pořádku. Po probuzení jsem měla strašné bolesti, odebírali mi celkem 28 folikulů a měla jsem silný hyperstimulační syndrom. Na pokoji se mnou byly ještě dvě paní, jedna po dvou hodinách vyskočila z postele bez sebemenších komplikací, druhá zase měla menší bolesti. Je to opravdu individuální, jak se kdo po zákroku cítí. Následující dny mi nasadili hormony a po 5 dnech se šlo na transfer oplodněného embrya. V průběhu toho jsme si volali do centra, zda se dobře embrya vyvíjí.“

  • Příprava na přenos embryí

Před embryotransferem (ET) nastávající maminka zpravidla užívá progesteron, který značně zvyšuje šanci na otěhotnění. Tento hormon je také důležitý pro udržení již započatého těhotenství, a proto je ženě podáván obvykle následující dva týdny po přenosu embryí do dělohy. Pokud lékaři u ženy potvrdí, že by umělé oplodnění mohlo být úspěšné a organismus nastávající maminky je schopen produkovat dostatečné množství tohoto hormonu, není již další užívání progesteronu nezbytné. Dalším přípravným krokem před embryotransferem je vybrání nejvhodnějšího embrya lékařem. Před přenosem se embrya mohou vyšetřit v rámci PGS (preimplantační genetický screening) nebo PGD (preimplantační genetická diagnostika), které testují přítomnost genetického onemocnění.

  • Embryotransfer – přenos embryí do dělohy

Mezi druhým až pátým dnem po vzniku embryí jsou lékařem vybrána ta nejvhodnější pro přenos do dělohy, u kterých je nejvyšší šance na úspěšné dokončení umělého oplodnění. Tento závěrečný krok IVF se provádí ambulantně, tudíž není potřeba anestezie. Lékař vykonávající tento zákrok vloží embrya do katetru, kterým přes pochvu a děložní hrdlo pacientky vloží embrya do děložní dutiny. Při přenosu používá lékař ultrazvuk, pomocí kterého může přesně sledovat, kam katetr zavádí. Následně jsou embrya vypuštěna do dělohy a katetr vyjmut. Po vložení embryí zůstává žena ještě několik minut ležet na lůžku a až poté smí opustit ordinaci. S vyšším počtem přenesených embryí do dělohy stoupá i šance na vícečetné těhotenství. Pokud je kvalitních embryí více, je vhodné nechat některá zamrazit a případně je využít tehdy, pokud bude zapotřebí pokus o umělé oplodnění znovu opakovat. Embryotransfer je bezbolestný zákrok a není potřeba se ho nijak obávat.

Jak jste se cítila během embryotransferu a po něm? 
„Před transferem jsem byla velmi nervózní, čím více se to blížilo, tím více člověk myslí na to, aby to bylo úspěšné. Úplně před samotným zákrokem mě čekala konzultace s embryologem, který mě seznámil s vývojem embryí, dostala jsem fotodokumentaci transferovaného embrya a připravili se na samotný zákrok. Při embryotransferu jsem se cítila celkem dobře, bylo to bezbolestné, vlastně jako běžné gynekologické vyšetření a trvalo to jen pár minut. Během zákroku jsem měla velmi dobrý pocit z embryoložky, která to viděla nadějně, neboť embryo bylo ve skvělé formě.  Celý průběh jsem sledovala vedle sebe na obrazovce, byl to opravdu rychlé a téměř nic jsem necítila. Po transferu jsem musela ještě přibližně dvě hodiny ležet a být v klidu, poté mi ošetřující lékařka předepsala léky, které bylo nutné minimálně do gravitestu užívat, a mohla jsem odejít domů. Musím říci, že po odchodu z centra se člověk neustále pozoruje, zaznamenává každé „píchnutí“, což vás provází dlouhé dva týdny, než se můžete otestovat, zda byl pokus úspěšný.“ 

  • Po umělém oplodnění

Protože je embryotransfer prováděn bez anestezie a jedná se o jednoduchý ambulantní zákrok, nebývá nutná žádná hospitalizace. Žena, která podstoupila umělé oplodnění, je obvykle propuštěna domů již několik desítek minut po zákroku. Ve chvíli, kdy jsou embrya uvnitř dělohy, je pro úspěšné umělé oplodnění ještě nutné, aby se přichytila k její stěně. K tomu napomáhá vhodná a přiměřená hormonální podpora. Nejčastěji se doporučuje užívání progesteronu. Zda bylo umělé oplodnění úspěšné, napoví až těhotenský test, který je vhodné si po absolvování IVF udělat kolem 10. dne od zákroku. Pokud je těhotenský test pozitivní a graviditu potvrdí následně i ultrazvukové vyšetření u lékaře, bude potřeba nastávající maminku i nadále sledovat.

Ranné těhotenství můžete snadno zjistit díky unikátnímu těhotenskému krevnímu testu Innova Pharma, který dokáže odhalit přítomnost hormonu HCG o 14 dní dříve, tedy přibližně už osmý den od početí. Jeho spolehlivost je 99 % a jeho výhodou je, že se s jeho pomocí můžete testovat kdykoli v průběhu dne.

IMG_2137

Co následovalo po embryotransferu a jaký byl výsledek gravitestu? 
„Po embryotransferu mi lékařka doporučila naprostý klidový režim, protože jsem byla rizikovou skupinou vzhledem k mé diagnóze. K tomu bylo nezbytné pravidelně užívat předepsané léky. Asi každá žena, která si tímto projde, může jen potvrdit, že je to skutečně dlouhých 14 dní, než má smysl se testovat. Já osobně byla velmi nedočkavá, ale už od samého začátku celého procesu IVF jsme tomu věřili, že se nám to podaří. Pravdou je, že už po několika dnech po transferu jsem se cítila „jinak“, tak jsem již po týdnu netrpělivě udělala gravitest z krve a měla jsem neskutečnou radost, když byl pozitivní. Následně na to, nám pozitivní gravitest potvrdilo i reprodukční centrum. Při kontrole na gravitestu jsem si vyžádala kontrolu i ultrazvukem, která nebývá běžná, neboť po 2 týdnech není na ultrazvuku ještě nic vidět, ale trápily mě příjemné bolesti. Byl mi zjištěn hyperstimulační syndrom, který byl způsobený silnou hormonální stimulací před odběrem. Podle lékařů to bylo v pořádku a museli jsme další dva týdny počkat na další kontrolu. Opět to byla opravdu dlouhá doba, než nám potvrdí, jestli je těhotenství vážně prosperující, necítila jsem se vůbec dobře, avšak všechny příznaky těhotenství jsem měla už po 10 dnech po transferu, tak jsem doufala, že je všechno v pořádku a má to tak být. Následná kontrola ale prokázala, že těhotenství není prosperující, diagnostikovali mi zamlklé těhotenství a poslali ihned na kyretáž. V tuto chvíli asi nejde ani vyjádřit, jak se člověk cítí po tom všem, co musel absolvovat a radoval se z úspěchu.“